Jak jsou na tom masivní dřevostavby s právními předpisy

Právní předpisy a normy pro rodinné a rekreační domy

Nejdůležitějším dokumentem je bezesporu stavební zákon. Nyní je v platnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ještě za minulé vlády byl připraven Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který měl nabýt účinnosti 1. 7. 2023. Současná vláda se však rozhodla zákon změnit a legislativní proces ještě není ukončen. Předpokládá se, že vznikne přechodné období od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024, kdy bude platit jak stávající, tak nový stavební zákon. Spolu se stavebním zákonem dojde k úpravě prováděcích vyhlášek.

Má vzniknout nová vyhláška o technických požadavcích na stavby (OTP), která do sebe integruje všechny požadavky na výstavbu s výjimkou požární bezpečnosti. Doteď byly informace roztroušeny ve více vyhláškách, zejména se jednalo o vyhlášku č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby a vyhlášku č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

Finální znění nové vyhlášky OTP bohužel zatím není k dispozici. Není ani jasné, zda bude mít celonárodní působnost, nebo budou mít některá velká města vlastní stavební předpisy, jako je tomu doposud u Prahy. Nepředpokládá se však, že by došlo k výrazným změnám v technických požadavcích na stavby.

Nejpodrobnějšími dokumenty jsou české technické normy (ČSN). Jedná se především o ČSN 73 4301 Obytné budovy a další závazné normy pro projektování staveb týkající se např. požární bezpečnosti, vnitřních instalací, vybraných konstrukcí apod.

Stavební zákon pro výstavbu rodinných a rekreačních domů

Na začátku stavebního zákona jsou definovány základní pojmy. Pro výstavbu rodinných a rekreačních domů jsou nejvíce relevantní čtyři níže uvedené:

• Rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží k bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Zastavěná ani užitná plocha rodinného domu není stavebním zákonem nijak omezena a nemá ani vliv na povolovací proces. Hraje však roli v některých dalších předpisech. V případě roubenek a srubů je obvykle celý dům tvořen jedním bytem. Byt se skládá z obytných a pobytových místností, které musí splňovat další parametry definované ve vyhláškách a normách.
• Stavba pro rodinnou rekreaci je stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomu účelu určena: stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží. (Jedná se o definici z vyhlášky č. 501/2006 Sb.)
• Obytná místnost je část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m²; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m²; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m². Mezi obytné místností patří například obývací pokoj, ložnice a dětský pokoj.
• Pobytová místnost je místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby. Mezi pobytové místnosti patří například koupelna, toaleta, komora, chodba a pracovna.
• Stavební pozemek musí být vymezen tak, aby na něm bylo možné umístit stavbu a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou komunikaci. Dále na něm musí být vyřešeno parkování vozidel, nakládání s odpady (místo pro popelnici) a odpadními vodami (kanalizační přípojka, jímka nebo malá čistírna) a hospodaření se srážkovými vodami (přednostně akumulace s následným využitím a vsak na pozemku). Stavební zákon dále upravuje sedm základních požadavků na stavby. Podrobněji jsou požadavky rozvedeny v technických normách.
• Mechanická odolnost a stabilita: Musí být především zabráněno zřícení stavby a nepřípustným deformacím (např. průhybu prvků).
• Požární bezpečnost: V případě požáru musí mít konstrukce dostatečnou únosnost po požadovanou dobu. Musí být zabráněno vzniku a šíření požáru uvnitř budovy a jeho rozšíření na okolní stavby. Musí být umožněna evakuace osob a musí být brán ohled na bezpečnost zasahujících hasičů.
• Ochrana zdraví a životního prostředí: Stavba nesmí ohrožovat bezpečnost, život nebo zdraví osob a zvířat. Zejména se jedná o ochranu před hlukem, chladem, vlhkostí, uvolňováním nebezpečných látek, vypouštěním odpadních vod atd.
• Bezpečnost při užívání, provozu a údržbě
• Úspora energie: Stavba a její vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musí být provedeny takovým způsobem, aby byla spotřeba energie co nejnižší s ohledem na účel užívání a na místní klimatické podmínky.
• Udržitelné využívání přírodních zdrojů: Stavba musí být provedena takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů. Je kladen důraz na recyklaci materiálů a konstrukcí a použití materiálů šetrných k životnímu prostředí.

Důležité prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu

Na rozdíl od stavebního zákona ve vyhláškách najdeme větší podrobnosti a často konkrétní hodnoty, které musí stavba nebo konstrukce splňovat. Pojďme se podívat na některé z nich:

• Na pozemku rodinného domu mohou být umístěny další stavby související nebo podmiňující bydlení (garáž, jedna stavba pro podnikatelskou činnost, kůlna apod.).
• Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
• Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Minimální vzdálenost 2 m od hranice pozemku platí pro všechny stavby na pozemku včetně drobných. V odůvodněných případech lze požádat o výjimku.
• Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.
• Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění (jímky, malé čistírny, kanalizační přípojky) je v závislosti na propustnosti prostředí 12 m (málo propustné) nebo 30 m (propustné).
• V každé obytné místnosti musí být zajištěno denní osvětlení, větrání čistým vzduchem a vytápění s možností regulace. Doporučuje se, aby plocha zasklení v okně (bez rámu) byla rovna alespoň jedné desetině podlahové plochy místnosti.
• Nejnižší světlá výška v obytné místnosti v rodinném domě je 2500 mm v přízemí a 2300 mm v podkroví, kde musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Podlahová plocha se přitom počítá od minimální výšky 1200 mm. Prostory s menší výškou se do podlahové plochy vůbec nezahrnují. U trámových stropů se světlá výška měří pod spodní líc podhledu mezi trámy. Světlá výška v koupelně musí být minimálně 2300 mm a na chodbě 2100 mm. Pokud to není nezbytně nutné kvůli technickým rozvodům, je lepší nechat světlou výšku stejnou jako v obytných místnostech.
• Sklon schodiště do obytného podkroví nesmí být větší než 35°. Je-li konstrukční výška podlaží do 3000 mm, lze zvýšit sklon na 41°. Sklon 35° odpovídá maximální výšce schodu 190 mm a šířce 250 mm. S klesající výškou schodu roste jeho šířka tak, aby byla dodržena délka kroku (vzorec 2v+š = 630 mm). Nejmenší šířka schodišťového ramene je 900 mm. Schodiště musí být opatřeno zábradlím.

Technické normy

České technické normy (ČSN) konkretizují obecné požadavky na výstavbu. Existuje jich velké množství a zabývají se veškerými stavebními konstrukcemi. Normy se stávají právně závaznými tím, že na ně odkazuje právní předpis. V opačném případě jsou pouze doporučující. ČSN 73 4301 Obytné budovy stanovuje požadavky na proslunění a rozměry místností a na technické instalace v domě.

Proces povolování staveb je v Česku (zatím) velmi pomalý

Jak je vidět, stavba rodinného a rekreačního domu je svázaná mnoha právními předpisy. Soukromý investor a státní správa mají často na věc odlišné pohledy. Úkolem státu je především dbát na bezpečnost, kvalitu a energetickou úspornost staveb, aby byla zajištěna i pro další vlastníky objektu. Důležitým státním zájmem je také ochrana životního prostředí. Naopak soukromý investor touží po maximální svobodě v tom, kde má jeho dům stát, jak má vypadat, z jakého materiálu má být postaven, jak má být vytápěn atd.

Faktem zůstává, že proces povolování staveb je v Česku velmi pomalý, nepřehledný a pro investory často nemotivující. Výrazně pomoci by v tom měl nový stavební zákon, který nabude skutečné účinnosti 1. 7. 2024 (do té doby se pro většinu stavebních záměrů nic nemění). Zároveň budou novelizovány prováděcí vyhlášky. Stavebnictví by se mělo postupně digitalizovat. Velmi dynamický vývoj je také v oblasti energetické politiky státu, která řeší hospodaření a zásobování energiemi. Zde se pravděpodobně dočkáme změn, které povedou k větší podpoře obnovitelných zdrojů energie. Až praxe ukáže, jestli se konečně podaří zrychlit a zpřehlednit proces výstavby.